Fyzikální čtvrtky jsou volný cyklus přednášek a seminářů, které pořádá katedra fyziky FEL-ČVUT pro studenty, jejich učitele a odborné pracovníky i širší veřejnost. Další informace najdete na Facebooku. Záznamy přednášek najdete také na  YouTube.

Program na letní semestr 2024/2025


20. 2. 2025Fyzika spánku
MUDr. Ing. Vítězslav Kříha, Ph.D. (Fakultní nemocnice Bulovka)

Ať už vás peskují vaše chytré hodinky, že váš spánek by mohl být lepší (Jak to můžou vědět?) nebo si jdete včas lehnout a přesto to ráno není ono (Co se dá udělat jinak?), případně se jen zajímáte o bezpochyby zázračný stav, v němž trávíte třetinu života, můžeme se společně zamyslet nad spánkem z pohledu fyzikálních dějů s ním spojených.

27. 2. 2025Tuzemská špičková radiofarmaka od spolehlivého partnera nukleární medicíny
Ing. Veronika Kocurová, Ph.D. (RadioMedic s.r.o.)

Radiofarmakum je léčivý přípravek, který obsahuje biochemicky aktivní substanci spojenou s radioaktivní látkou. Nosná sloučenina se naváže farmakodynamicky definovaným způsobem na tkáňové či buněčné struktury a radionuklid funguje jako signalizace polohy a kvantifikační parametr dané sloučeniny v určitém místě, nebo určuje terapeutický účinek.
Toto geniální spojení optimálních biochemicko-fyzikálních vlastností léčiva se proto využívá nejen v diagnostice, ale v poslední době rozvíjející se terapii.
Radiofarmaka se vzhledem ke krátké době použitelnosti vyrábí i několikrát denně a distribuují se na 18 pracovišť nukleární medicíny vybavených PET kamerami a 39 pracovišť se SPECT kamerami po celé republice. Z dovezené šarže radiofarmaka se připravují dávky pro jednotlivé pacienty a probíhají vlastní vyšetření. Přibližně 90 % PET vyšetření je v ČR prováděno špičkovými radiofarmaky dvou tuzemských výrobců Skupiny ÚJV, mezi něž patří s inovativním portfoliem výrobce RadioMedic s.r.o.
SPECT portfolio léčivých přípravků je doplněné i o magistraliter přípravu přímo na pracovištích z radionuklidového generátoru a neaktivních kitů, které se ovšem v republice nevyrábějí.
Výroba radiofarmak je technologicky náročný proces, který vyžaduje obsáhlý soubor registrací, povolení a certifikací národních autorit jako je Státní ústav pro kontrolu léčiv, Státní úřad pro jadernou bezpečnost a Certifikace dle ČSN EN ISO 9001.

6. 3. 2025Světlo vs. tma – základní rovnice zdravého života
Ing. arch. Lenka Maierová, Ph.D. (UCEEB, ČVUT v Praze)

Ve dne je světlo a v noci tma. Bylo to tak odjakživa. Co se stane, když toto přirozené pravidlo porušíme? Jaké vlastnosti musí mít světlo, aby pro nás vytvořilo den? Kdy se tma stává skutečnou nocí? Je možné přirozené světlo a tmu plnohodnotně nahradit technologiemi? A jak na tyto změny reaguje živá příroda kolem nás? Tato přednáška otevírá téma na pomezí světelné techniky a chronobiologie – vědeckého oboru, který studuje časové koordinace pravidelných procesů organismu, z nichž nejvýznamnější je rytmus spánku a bdění. Přednáška přináší základní principy světlené hygieny, věnuje se praktickým aplikacím a současným technologickým možnostem, které ovlivňují kvalitu našeho života, fyzické i duševní zdraví i živou přírodu kolem nás.

13. 3. 2025Od Lemaîtra k reliktnímu záření a Jamesi Peeblesovi
prof. Jiří Chýla, CSc. (Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.)

Objev reliktního záření v roce 1965 a jeho interpretace jako pozůstatek stavu vesmíru cca 400 tisíc let po začátku, ať jím bylo cokoliv, za nějž byly uděleny již tři Nobelovy ceny, byl vskutku epochální, neboť z oblasti spekulací a nepotvrzených hypotéz se kosmologie stala kvantitativní vědou.
Nejdůležitějším důsledkem tohoto objevu bylo definitivní potvrzení myšlenky Velkého třesku, jejímž otcem byl belgický kněz, válečný veterán, důlní inženýr, matematik, fyzik a filozof Georges Lemaitre. Smyslem je připomenout, kdo a jak se na formulaci Velkého třesku podílel a proč právě objev reliktního záření v roce 1965 měl pro jeho přijetí zásadní význam. Je jich celá řada, ale já se soustředím na roli a příspěvky Alberta Einsteina, Vesto Sliphera, Alexandera Fridmana, Georgese Lemaitra, Edwina Hubblea, George Gamowa a Jamese Peeblese. Aby přelomový význam tohoto objevu byl pochopitelný, musíme začít o více než 40 let dříve.

20. 3. 2025Hydronaut
Jiří Schneider (FS, ČVUT v Praze)

Hlubinná stanice Hydronaut byla vytvořena pro dlouhodobé pobyty posádek pod vodní hladinou. Cesta do kampusu ČVUT byla složitá, ale inspirativní. Dnes je hlavní částí stále se rozvíjejícího tréningového centra pro analogické mise a izolační experimenty Little Moon City Prague. Co se zde dá testovat, trénovat a tvořit si popíšeme na přednášce, která otevře další možnosti spolupráce se studenty ČVUT. Doražte, bude to zábava!

27. 3. 2025Jak vylepshit matematiku
prof. RNDr. Luboš Pick, CSc., DSc. (Matematicko-fyzikální fakulta UK)

My matematikové se často mylně domníváme, že náš obor je téměř dokonalý. Opak je pravdou. V přednášce probereme několik pozoruhodných nápadů, jak netriviálně vyšperkovat hájemství matematiky a dohnat tak naši vědu k ještě úžasnějším zítřkům.

3. 4. 2025Soukromé koncepty fúzních reaktorů
doc. Ing. Slavomír Entler, Ph.D. (Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i.)

V loňském roce bylo evidováno 45 soukromých firem podnikajících ve výzkumu jaderné fúze. Tyto firmy jsou obvykle financovány rizikovým kapitálem ze soukromých zdrojů a celkové investice již překročily 7 miliard USD.
Některé ze soukromých konceptů fúzních reaktorů ale budí pochybnosti. Podívejme se společně na koncepty firem Commonwealth Fusion Systems, Proxima Fusion, Helion, TAE technology nebo General Fusion.

10. 4. 2025Generování elektromagnetických impulsů pomocí terawattových a petawattových laserů
Ing. Jakub Cikhardt, Ph.D. (FEL, ČVUT v Praze)

Moderní impulsní lasery umožňují kompresi energie do extrémně krátkých časů a dosáhnout tak na zlomek sekundy výkon odpovídajícímu až milionu jaderných elektráren. Soustředěním takto výkonného laseru do malého bodu lze dosáhnout extrémní plošné výkonové hustoty převyšující hodnoty na povrchu hvězd či při jaderných výbuších. Vystavení libovolné hmoty laserovém svazku takové intenzity vede k okamžité ionizaci a tvorbě plazmatu. Nabité částice tvořící plazma, zejména elektrony, jsou následně laserem urychlovány, unikají z plazmatu a způsobují separaci náboje. To vede ke generaci mimořádně intenzivním radiofrekvenčním impulzům, tzv. EMP. Intenzita takového EMP je natolik vysoká, že může vést k blackoutům, nebo zničení elektronických zařízení. EMP tedy představují potenciální problémy pro moderní laserové aplikace, např. v biomedicíně, nebo inerciální fúzi. Spolehlivý teoretický model, který by plně popsal děje spojené s laserem generovaným EMP doposud neexistuje, a tak je tato problematika po fyzikální stránce velice zajímavá a vyžaduje komplexní základní výzkum.

17. 4 2025Jádro – příležitost pro Vás, příležitost pro ČR a Evropu
B. Zronek, A. Chalupová, F. Krček (ČEZ)

Může být jádro příležitostí k energetické soběstačnosti a k nastartování hospodářství na cestě k nízkoemisní energetice?

24. 4. 2025Gravitační vlny po 10 letech, a co bude dál?
prof. RNDr. Jiří Podolský, CSc., DSc. (Matematicko-fyzikální fakulta UK)

Dne 14. září 2025 uplyne deset let od detekce první gravitační vlny. Signál GW150914 zaznamenaný obřími interferometry LIGO potvrdil další z fascinujících předpovědí Einsteinovy obecné teorie relativity. Tento objev, právem hodný Nobelovy ceny, předznamenal novou éru v dějinách astronomie. Otevřel zcela nové okno do vesmíru, jímž jsme spatřili dosud nevídané objekty a procesy. Počet detekcí gravitačních vln, jež vznikají srážkami černých děr a neutronových hvězd daleko v kosmu, již dosáhl dvou set. To je však pouhý začátek: už v příštím desetiletí se naše možnosti výrazně rozšíří, především zásluhou evropských projektů LISA v kosmu a Einstein Telescope v podzemí.

15. 5. 2025Kiloampéry, nanosekundy, megavolty. Elektronika ve Velkém Hadronovém Urychlovači LHC v CERNu
doc. Ing. Daniel Valúch, Ph.D. (CERN)

Veľký hadrónový urýchľovač LHC v CERNe je v súčasnosti najväčší a najvýkonnejší urýchľovač častíc na svete. Do prevádzky bol spustený v roku 2008 a považuje sa za najzložitejší stroj, aký ľudstvo vytvorilo. Vyžaduje unikátne technológie na hrane možného, mnohé z nich v čase keď bol projekt schválený ešte neexistovali a bolo nutné ich najprv vyskúmať a vyvinúť. Obrovskou súčasťou LHC je špičková elektronika vo všetkých jej formách. Od počítania jednotlivých fotónov až po vysokofrekvenčné zosilňovače veľkosti budovy, presnosť zlomku časti z milióna, systémy, ktoré nesmú nikdy zlyhať… Predstavíme si niekoľko niekoľko dôležitých systémov urýchľovača LHC a zodpovedajúcu inžiniersky veľmi zaujímavú elektroniku, ktorá generuje „kiloampére, nanosekundy a megavolty“ potrebné pre prevádzku LHC.

Ing. Daniel Valúch, PhD
Vyštudoval rádioelektroniku na Fakulte elektrotechniky a informatiky, Slovenskej technickej univerzity v Bratislave. V CERNe pracuje od roku 2000 na oddelení vysokofrekvenčných systémov. Ako jeden z inžinierov sa podieľal na vývoji a budovaní urýchľovacieho systému a systému priečnej stabilizácie zväzku v LHC, o prevádzku ktorých sa doteraz ako špecialista stará. Vyvinul a vybudoval vysokofrekvenčné systémy pre urýchľovač vzácnych rádioaktívnych iónov HIE-Isolde, alebo ťažkých iónov Linac 3, založil a vedie laboratórium elektromagnetickej kompatibility v CERNe. V súčasnosti sa venuje spracovaniu vysokofrekvenčného signálu s ultra nízkym šumom a elektrickej metrológii. V rámci pedagogických aktivít vyučuje elektroniku, meraciu techniku, vysokofrekvenčnú techniku, alebo elektromagnetickú kompatibilitu.

22. 5. 2025Cesta do hlubin vědecké duše
Ing. Vojtěch Svoboda, CSc. (FJFI, ČVUT v Praze)

Osobní retrospektivní zamyšlení badatele v cílové rovince jeho vědecké dráhy nad vlastnostmi, nesnadno uchopitelnými či popsatelnými, přesto zásadně formujícími vědecké myšlení a přístup k poznání. Možná jako motiv k úvahám mladé dychtivé generaci na prahu výzkumné kariéry. Opírat se budeme o rozhovory s kolegy, rozjímání s partnerkou a otevřeme prostor i pro konzultaci s ChatGPT.

Přednášky se konají v posluchárně č. 209
v budově ČVUT FEL v Praze 6, Technická 2 a začínají v 16.15 hod.

Přednášky FČ jsou podpořeny z Fondu ČVUT
pro podporu celoškolských aktivit
a z projektu HR Awards.

Srdečně zveme všechny zájemce

doc. Ing. Vratislav Fabián, Ph.D.
organizátor		 prof. RNDr. Bohuslav Rezek, Ph.D.
vedoucí katedry