Fyzikální čtvrtky jsou volný cyklus přednášek a seminářů, které pořádá katedra fyziky FEL-ČVUT pro studenty, jejich učitele a odborné pracovníky i širší veřejnost. Další informace najdete na Facebooku. Záznamy přednášek najdete také na  YouTube.

Program na zimní semestr 2024/2025

Tento semestr přednášky začínají mimořádně v 16:30.


26. 09. 2024Niels Bohr známý i neznámý
doc. Mgr. Filip Grygar, Ph.D. (Fakulta filozofická, Univerzita Pardubice)

První část přednášky shrne obecně povědomé informace o Bohrovi. Některé z nich – předávané z generace na generaci – jsou zavádějící, například ztotožňování Bohra s tzv. kodaňskou interpretací a komplementaritou jako principem. Různé desinterpretace se pokusí napravit část druhá. V ní bude nastíněn Bohrův duchovní vývoj a jeho svébytně interdisciplinární styl myšlení, jenž vyvrcholil formulací ideje či epistemologického rámce komplementarity. Třetí část přednášky představí Bohra jakožto zakladatele Ústavu pro teoretickou fyziku v Kodani, jinak řečeno Mekky kvantové teorie, do níž se sjížděli vědci z celého světa, aby zakusili něco z tzv. kodaňského ducha, tj. z Bohrova geniálního způsobu uvažování a jeho filosofie vědy. Kodaňskou atmosféru si připomeneme i prostřednictvím vybraných humorných historek.
Po závěrečné diskusi budou moci zájemci shlédnout dvacetiminutový portrét Nielse Bohra, v němž hovoří o svém vědeckém životě. Dokumentární pořad dánské televize z roku 1952 získal přednášející s laskavým svolením Archivu Nielse Bohra v Kodani (české titulky vytvořil přednášející s dvěma kolegy).

3. 10. 2024Objevování fyzikálních zákonů z dat
RNDr. MgA. Viktor Hruška, Ph.D. (FEL, ČVUT v Praze)

Obliba strojového učení s podporou fyzikálních znalostí rok od roku roste a stejně tak se množí i zajímavé výsledky v této oblasti. V rámci fyzikálního čtvrtku se podíváme na jednu specifickou kapitolu: objevování parciálních diferenciálních rovnic z dat získaných v simulacích nebo experimentech. Pokusíme se shrnout argumenty, proč by to mohla být budoucnost mnoha oborů, ale taky jestli to není jen marketingový úspěch vcelku známé lineární algebry. Účinkují turbulence, rázové vlny, Tycho Brahe a William Ockham.

10. 10. 2024Program ARTEMIS: Zpátky na Měsíc
Milan Halousek (Česká astronomická společnost)

Už je to víc než padesát roků, co se Pozemšťané naposledy procházeli po povrchu Měsíce. Nyní se připravuje návrat, na Měsíci v rámci programu ARTEMIS přistane za několik roků i první žena a první člověk jiné barvy pleti. Je připravena nová silná raketa SLS, nová kabina Orion, připravují se astronauté. Ale ještě hodně dalšího se musí udělat, než se lidé znovu po Měsíci projdou.
A potom už nás čeká ta největší výzva! Cesta prvních lidí na Mars! I když je to ještě daleko, začíná se testovat technika a připravovat vesmírné stroje, které jednou astronauty na Rudou planetu donesou a zajistí jejich dlouhodobé přežití v nehostinném vesmíru.
Do budoucnosti dobývání vesmíru můžete nahlédnout na přednášce Milana Halouska z České astronomické společnosti.

17. 10. 2024Velikost světa a technické odhady aneb náš svět má velikost 4 dekadické řády
Ing. Ladislav Sieger, CSc. (FEL, ČVUT v Praze)

Přednáška bude o počítání, odhadech, o tom, že nepotřebujeme fyzikální tabulky a vše lze spočítat z hlavy. Jak je to s logaritmy a o tom, že logaritmické tabulky lze vymyslet. Že Ludolfovo číslo známe absolutně přesně a běžně počítáme s číselnou soustavou o základu Pi. O tom, že vzorce pro obsah kruhu a koule, nás učí špatně a jak to udělat lépe.

24. 10. 2024Řízení kvality – otázka života a smrti!
Zdeněk Čančura, Jiří Hajdík, Michal Suchomel (ČEZ)

Řízení kvality – otázka života a smrti! Je řízení kvality atomová věda nebo je to spíše o srdci a hlavě? Lidský pohled na neuvěřitelné nástroje 21. století, které využíváme pro zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a efektivnosti jaderných elektráren. Není důležité mít nejlepší zařízení, nejlepší budovy, nejlepší vybavení, ale poctivý, vzdělaný a zodpovědný personál. Nebudeme Vám ukazovat co se povedlo, ale zaměříme se na to co se nepovedlo a jaké to mělo následky jen tak si může člověk uvědomit co napáchal. Poučíme se někdy?

31. 10. 2024Bezkontaktní monitorování biologických signálů – trendy a aplikace v praxi
prof. Ing. Martin Černý, Ph.D. (VŠB – Technická univerzita Ostrava)

Jak změřit biologické signály bez toho, abychom na sledovanou osobu umístili jakýkoliv senzor a současně nechceme využít kamerové systémy? Seznamte se radary pracujícími v pásmu milimetrových vln. Dokážou dobře zjistit pozici sledované osoby v prostoru a současně i vybrané biologické signály, jako například dechovou a tepovou frekvenci. Jsou dobrým prostředkem pro sledování pohybových aktivit a detekci pádů. Uvidíte současné komerční i vývojové aplikace této technologie, výsledky testování v obytných laboratořích HEALTHLAB.VSB.CZ a praktické nasazení v Domovech pro seniory.

7. 11. 2024Novinky z fyziky a astronomie a uvedení knížky Pokřivený svět
prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. (FJFI, ČVUT v Praze)

Pelmel novinek z astronomie a fyziky. Objevy, které mění současnou fyziku a astronomii: geneze magnetických polí ve vesmíru, atomy uvnitř atomů, neutrinové mapy Země a Galaxie, pulzary lovící gravitační vlny, duté černé díry, Parkerova sonda v atmosféře Slunce, princip ekvivalence pod mikroskopem, pátá interakce už není pátá a další. Na Fyzikálním čtvrtku bude možné zakoupit a nechat si podepsat novou knihu přednášejícího Pokřivený svět.

14. 11. 2024Klimatická detektivka
Mgr. Jan Veselý (Planetárium Praha)

V červenci 2023 naměřila družice z rodiny Sentinel evropského projektu Copernicus rekordní globální teplotu povrchu oceánu. O 0,6 °C vyšší, než je dlouhodobý průměr. Je to hodně, nebo málo? Ukážeme si příklad, jak problém dokážou pochopit a pomocí dat z dálkového průzkumu Země popsat i studenti na úrovni fyziky střední školy. Teplo z oceánů se nutně muselo uvolnit do atmosféry a tam se přeměnit na kinetickou a potenciální energii. Důsledky ilustrují data z pozemských meteorologických stanic a zprávy z médií. Budeme hledat procesy, při nichž se uvolní srovnatelná energie. A budeme se kvůli tomu muset vydat do vesmíru.
Dovětek: V červenci 2024 byly naměřeny ještě vyšší teploty, než v roce 2023… bohužel se nepohybujeme v kruhu, ale ve spirále.

21. 11. 2024X-pinč: Český nápad pro výzkum (nejen) radiačního kolapsu
prof. Ing. Daniel Klír, Ph.D. a Ing. Vojtěch Munzar, Ph.D. (FEL, ČVUT v Praze)

Co se stane s drátkem tenčím než lidský vlas, když jím začne protékat elektrický proud v řádu stovek tisíc ampérů? A co vznikne zkřížením dvou takových drátků? Odpověď na obě otázky souvisí s tzv. x-pinčem. X-pinč představuje způsob, kterým můžeme pomocí výkonných generátorů proudových impulzů efektivně vytvářet extrémně horké a husté plazma silně zářící v rentgenové oblasti. Teoreticky může dojít až k zářivému kolapsu, tedy stavu, kdy intenzivní vyzařování vede k ochlazení systému, který pak nedokáže vzdorovat vlastnímu magnetickému tlaku a dochází k samovolné kompresi. X-pinč je tak znám jako unikátní bodový zdroj záření a energetických částic. Ukážeme si, k čemu se využívá a čím je náš český výzkum ve spolupráci s americkými kolegy z prestižních univerzit, University of Michigan a Cornell University, jedinečný.

28. 11. 2024Luminiscenční materiály jako nenápadní pomocníci při převratných objevech fyziky
prof. RNDr. Jan Valenta, Ph.D. (Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i.)

Dnes definujeme luminiscenci (světélkování) jako světelné záření kondenzovaných látek způsobené jejich vybuzením ze základního stavu dodáním energie různým způsobem (pojem zahrnuje i známé termíny fluorescence či fosforescence). Materiálů schopných účinně luminiskovat se v přírodě vyskytuje celkem málo (říkáme jim luminofory, nesprávně fosfory). Cesta k poznání a pochopení luminiscence až po schopnost navrhnout a vyrobit žádoucí luminofory byla dlouhá – začíná u alchymistů a významně se na ní podíleli osobnosti jako A. E. Becquerel, Philipp Lenard či Bernhard Gudden (působící za 2. světové války na pražské univerzitě). Luminiscence se stala nenápadným asistentem při objevech atomové a jaderné fyziky – stojí tedy za trochu pozornosti.

5. 12. 2024Radionuklidy od fyziky k medicíně a zpět
prof. Ing. Ondřej Lebeda, Ph.D. (Ústav jaderné fyziky AV ČR, v.v.i.)

Nuklidy tvoří fascinující svět, v němž každý chemický prvek reprezentuje mnoho variant jeho atomu, jejichž fyzikální vlastnosti se od sebe výrazně liší. Drtivá většina z nich je radioaktivní. Chemická identita spojená s emisí záření se dá využít v řadě aplikací. K nejzajímavějším patří určitě zobrazování a terapie v medicíně. O nich i o přípravě radionuklidů, která je splněným snem alchymistů o transmutaci prvků, se něco dozvíte v následujícím fyzikálním čtvrtku.

12. 12. 2024Jaderná energetika: očekávání a realita
Ing. Dana Drábová, Ph.D., dr. h. c. mult. (SÚJB)



19.12. 2024Vánoční pokusničení
prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. (FJFI, ČVUT v Praze)



Přednášky se konají v posluchárně č. 209
v budově ČVUT FEL v Praze 6, Technická 2 a začínají v 16.30 hod.

Přednášky FČ jsou podpořeny z Fondu ČVUT
pro podporu celoškolských aktivit
a z projektu HR Awards.

Srdečně zveme všechny zájemce

doc. Ing. Vratislav Fabián, Ph.D.
organizátor		 prof. RNDr. Bohuslav Rezek, Ph.D.
vedoucí katedry