Fyzikální čtvrtky jsou volný cyklus přednášek a seminářů, které pořádá katedra fyziky FEL-ČVUT pro studenty, jejich učitele a odborné pracovníky i širší veřejnost. Další informace najdete na Facebooku. Záznamy přednášek najdete také na  YouTube.

Program na zimní semestr 2025/2026


25. 09. 2025Energie v našem každodenním světě
Ing. Jiří Beranovský, Ph.D., MBA (FEL, ČVUT & EkoWATT)

Budeme hledat odpovědi na tyto otázky: 1 kWh je hodně nebo málo energie? Odpovídá její cena její hodnotě? Jaký je mezní užitek energie? Co je energetický otrok? Dává smysl gravitační elektrárna? Co je energetická hustota? Změní se hmotnost elektromobilu jeho nabitím? Jaká je účinnost člověka?

2. 10. 2025Kalendář pilotované kosmonautiky 2025
Milan Halousek (Česká kosmická kancelář)

Za posledních dvanáct měsíců se toho v pilotované kosmonautice odehrálo velice mnoho.
Na Mezinárodní vesmírné stanici i na čínské stanice Tiangong se pravidelně střídaly posádky a probíhala intenzivní vědecká práce. Do vesmíru se podívaly posádky dalších soukromých misí, první neprofesionální astronauté nahlédli i do volného vesmírného prostoru. Uskutečnilo se i několik amerických a ruských výstupů do volného kosmu z ISS, i čínských z jejich stanice. A mimo dalších zajímavých startů, máme za sebou i několik nepříliš úspěšných zkušebních startů superrakety Starship/SuperHeavy společnosti SpaceX.
Česká vláda schválila připravovaný let astronauta Aleše Svobody na ISS a šestadvacet českých studentů si v rámci projektu „Česká cesta do vesmíru“ vyzkoušelo unikátní parabolický let Zero-G.
A suborbitální let na hranici vesmíru prožila i celosvětová popová star Katy Perry. Ve vesmíru i na Zemi se toho prostě pořád hodně děje! Kosmonautikou uplynulých 12 měsíců vás provede Milan Halousek z Astronautické sekce České astronomické společnosti.


9. 10. 2025Nová technologie pouzdření a recyklace fotovoltaických panelů
prof. Ing. Vladislav Poulek, CSc. (ČZU)

Současná technologie pouzdření FV panelů se používá už cca 30 let. Negativně ovlivňuje životnost FV panelů. Recyklace FV panelů pouzdřených současnou technologií je velmi obtížná a produkuje množství nebezpečného odpadu. Nová technologie nabízí řešení.

16. 10. 2025Mikrotronová laboratoř, historie a současnost
Ing. David Chvátil (ÚJF ČAS)

Již více než 40 let se v podzemních prostorách pod horou Vítkov nachází Mikrotronová laboratoř. V současné době je v ní provozován kruhový urychlovač elektronů Mikrotron MT25. Přednáška se bude věnovat zajímavé historii laboratoře a seznámí posluchače se současnými experimenty prováděnými na urychlovači.

23. 10. 2025Představení projektů SMR ČEZ / Příprava nasazení
Mgr. Štěpán Kochánek / Ing. Ivo Kouklík (SÚJB / ČEZ)

Malé modulární reaktory (SMR) patří mezi nejdynamičtější témata současné energetiky. Jak vypadá příprava jejich výstavby v ČR? Přednáška nabídne zajímavý kontrapunkt pohledu regulátora – Státního úřadu pro jadernou bezpečnost – a investora/realizátora – společnosti ČEZ. Od výběru lokality a technologie přes přípravu podmínek pro stavbu až po dopravitelnost klíčových komponent: nahlédnete do procesu, který propojuje technologii, bezpečnost a strategii státu.

30. 10. 2025Kvantové počítání
Ing. Martin Černický (IBM)

Stručný úvod do světa kvantových počítačů aneb Netrapte tu kočku pane Schrödingere!

6. 11. 2025Jak přeměnit světlo na hmotu?
Ing. Martin Jirka, Ph.D. (FJFI, ČVUT)

Jedním ze způsobů, jakým může být demonstrován Einsteinův vztah E=mc^2, je interakce, při které spojením dvou či více fotonů vzniká hmota – elektron a pozitron. S příchodem multi-petawattových laserů se začala studovat možnost generovat elektron-pozitronové páry právě pomocí intenzivních laserových impulsů. To by umožnilo laboratorně studovat jevy které jsou přítomné např. v blízkosti černých děr.

13. 11. 2025Vědecký software: vývoj a příklady modelování interakce laseru s hmotou
Ing. Jan Vábek, Ph.D. (FJFI, ČVUT)

Numerické simulace nám umožňují porozumět komplexním fyzikálním procesům a získat věrný model odpovídající experimentům v laboratoři, či jevům v přírodě. V závislosti na zkoumaném systému můžou být tyto simulace velmi výpočetně náročné a potřeba použít superpočítače. Navíc pro různé vědecké aplikace je často potřeba napsat si vlastní kód. V tuto chvíli tedy tvoříme vědecký software a je velmi užitečné, aby tento software byl i uživatelsky přívětivý a mohli jsme svoji práci sdílet s dalšími vědci. Ukážeme si nástroje, které nám to usnadní, a následně rozebereme více do detailů modelování interakce laserových pulzů s látkou pomocí PIC kódu Smilei (https://smileipic.github.io/Smilei/) a multiškálového modelu generace vysokých harmonických frekvencí (https://github.com/HHG-modelling/MMA-HHG-pre-release-2).

20. 11. 2025Skleníkový jev na planetách Sluneční soustavy
prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. (FJFI, ČVUT)

Rovnovážná teplota planety nezávisí jen na množství dopadajícího slunečního svitu a aktuální sluneční aktivitě, ale také na vlastnostech její atmosféry a magnetosféry, na rotaci planety, sklonu rotační osy a mnoha dalších faktorech. Rovnováha mezi přijímanou a vydávanou energií vytváří na Venuši podmínky neslučitelné se životem, zatímco na Zemi udržuje příjemné prostředí nejen pro člověka. Skleníkový jev můžeme pozorovat i na Saturnově měsíci Titanu, který je zahalen nezvykle hustou atmosférou. U planet se zaměříme zejména na fyzikální vlastnosti atmosfér a na jejich propustnost pro různé obory elektromagnetického spektra.

27. 11. 2025Přežití a často tradované omyly
Ing. Ladislav Sieger, CSc. (FEL, ČVUT)

Současná společnost je zvyklá čerpat většinu informací z internetu. Často se dostaneme k protichůdným informacím a řada nepravd se tak traduje napříč generacemi. Přednáška se snaží ty nejčastější omyly uvést na pravou míru.
O čem si budeme povídat:
  • K čemu slouží dutinky v dutém vlákně? Určitě ne pro zlepšení tepelných vlastností spacáku.
  • Proč spacák plněný burizony má lepší izolační vlastnosti než peří, nebo duté vlákno a proč se přesto nepoužívá.
  • Do spacáku bychom se prý neměli příliš oblékat. Proč to někdy smysl dává a jindy to nefunguje. Proč, když se více oblékneme to nemusí zlepšit náš tepelný komfort.
  • Jaký je hlavní benefit stříbrné/zlaté iso folie? Určitě to není tepelná izolace, díky tomu, že naše vyzařované teplo odráží zpět.
  • Diskutuje se jak dlouho převařovat vodu s ohledem na nadmořskou výšku, kdy se mi mění teplota varu vody. Proč na tom nezáleží.
  • Dá se pít moč při nedostatku vody? Jaké jsou meze a proč to není obvykle dobrý nápad.
  • Proč nelze pít mořskou vodu a jak ji přesto použít, abychom oddálili možnou dehydrataci organizmu.
  • Jak se vaří v termosce a jak ji použít na dezinfekci vody.
  • Jak vařit vodu v PET lahvi v ohni a proč to jde i v krabici od mléka.
  • Kdy mokré listí je lepší ochrana před zimou než stan.
  • Proč nám vadí podchlazení a jak vzniká adaptace na chlad.
Obvykle platí, že člověk vydrží 2x tolik, než co si myslí a 10x tolik než co si myslí maminka. Přesto existují fyziologické limity, které jsou nepřekročitelné. Od toho to jsou limity.


4. 12. 2025Radiačně neklidná atmosféra: kosmické a bouřkové záření kolem nás
Ing. Ondřej Ploc, Ph.D. (ÚJF AV ČR)

Jak se mění intenzita ionizujícího záření s časem, polohou a nadmořskou výškou, proč to zajímá vědce, piloty i vesmírné agentury a mělo by každého z nás.

11. 12. 2025Mozek jako dynamický systém tekutin a tkáně v datech a obrazech
prof. MUDr. RNDr. Ondřej Bradáč, Ph.D. (Fakultní nemocnice v Motole)

Tato přednáška detailně prozkoumá patofyziologii hydrocefalu se zaměřením na mechanické a fluidní síly v centrální nervové soustavě. Opustíme tradiční pohled Bulk Flow Theory (nerovnováha produkce/absorpce moku a zaměříme se na moderní biofyzikální koncepty, které vysvětlují selhání iNPH (Normotenzní hydrocefalus) a překryv s demencemi.
Selhání Glymfatické Drenáže: Probereme, jak je transport moku řízen hydrodynamickými silami (pulsace krve a likvoru) a jak dysfunkce AQP4 a Neurovaskulární Jednotky narušuje efektivní očistu mozkové tkáně, což vede k hromadění metabolitů a tekutin. Mechanika Ventrikulární Dilatace: Vysvětlíme, proč dochází k zvětšování komor a jak se tato patologie liší u obstrukčních vs. komunikujících forem hydrocefalu, a proč i normální, resp lehce zvýšený tlak vede k nevratnému poškození. Stratifikace a Prognóza: Představíme současné stratifikační metody pro iNPH založené na biofyzikálních markerech a prodiskutujeme, proč pacienti s koexistující neurodegenerací mají odlišnou prognózu a odpověď na zkratovou operaci.


18. 12. 2025Jak shodit dvacet kilo? Postavit nejlepší planetárium na světě.
Mgr. Jakub Rozehnal, Ph.D. (Planetum)

Letos se veřejnosti po dvouleté rekonstrukci opět otevřelo Planetárium Praha. Rozsáhlou modernizací vzniklo první plně digitální LED planetárium v Evropě a zároveň největší LED kopule svého druhu na světě. Návštěvníci jsou doslova vtaženi do unikátního obrazového systému, který je bez výjimky ohromí. O stavbě nejmodernějšího planetária na světě promluví jeho ředitel Mgr. Jakub Rozehnal, Ph.D.

Přednášky se konají v posluchárně č. 209
v budově ČVUT FEL v Praze 6, Technická 2 a začínají v 16.15 hod.

Přednášky FČ jsou podpořeny z Fondu ČVUT
pro podporu celoškolských aktivit
a z projektu HR Awards.

Srdečně zveme všechny zájemce

doc. Ing. Vratislav Fabián, Ph.D.
organizátor
prof. RNDr. Bohuslav Rezek, Ph.D.
vedoucí katedry